Euro už ekonomickou výhodu prokázalo. Přijetí do roku 2030 vidím reálně, říká ministr Dvořák
Novoroční projev prezidenta Pavla znovu aktivně nastartoval společenskou debatu o přijetí eura. Dvě třetiny dotázaných v průzkumu agentury Median pro Radiožurnál si myslí, že by pro ně přijetí společné evropské měny nebylo výhodné. „Odvolávat se na to, až to bude výhodné, je jen berlička, jak říci něco pro to, abychom to nemuseli dělat,“ komentuje ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
Současnou debatu o přijetí eura zvýraznil novoroční projev prezidenta Petra Pavla, který v něm v dané otázce vyzval k rychlým krokům. Je to opravdu tak aktuální? Byla výzva dobře načasována?
Debata se měla vést již před dvaceti lety, bohužel se nevedla. Krize v roce 2008 mezitím náklonnost k euru výrazně omezila. Pokud si mohu dovolit interpretovat slova pana Pavla, řekl, že je čas, abychom se k závazku, který jsme v roce 2004 přijali, vrátili a začali dělat kroky k jeho naplnění.
Zcela upřímně si řekněme, že sejdou-li se čtyři ekonomové a budou se bavit o přínosech a ztrátách plynoucích z eura, budou jen teoretizovat. Všechna ekonomie není tvrdá věda, poukazuje Martin Dvořák
Myslím, že to je fér, a ať už jde o člověka, nebo o stát, měl by takto ke svým smlouvám a závazkům přistupovat každý. Nepovažuji za nepřijatelné, že se debata má vést a musím poděkovat panu prezidentovi, že se již dvacet dní vede skutečně intenzivně v síle, kterou jsem si před Vánoci vůbec neuměl představit, přestože jsme ji uvnitř vlády a mezi našimi kolegy trochu vedli.
Náš zpravodajský server iROZHLAS.cz před deseti dny přinesl pohled dvanácti českých ekonomů. V odpovědích se hodně objevovaly formulace, že Česko má euro přijmout, až na to bude připravené a bude to pro něj výhodné. Jste přesvědčen, že to pro nás v nejbližších letech výhodné bude?
Odvolávat se na to, až to bude výhodné, je jen berlička, jak říci něco pro to, abychom to nemuseli dělat. Když zítra řekneme, že začínáme pracovat na vstupu do eurozóny, jde o projekt na přibližně šest let.
Žádná vláda není schopna jej stihnout během čtyřletého volebního období. O čem se nyní bavíme, je to, jestli uděláme onen první malinký krůček. Poté je zde další aspekt, o kterém se mluví již od začátku, tedy jestli je na to veřejnost psychicky připravena.
Deficit českých financí bude 2,2 procenta, říká Kupka. To je v limitu pro přijetí eura
Číst článek
V současné době je pro to podpora velmi malá. A zde se dostávám k tomu, co říkají experti, ekonomové a odborníci. Zcela upřímně si řekněme, že sejdou-li se čtyři ekonomové a budou se bavit o přínosech a ztrátách plynoucích z eura, budou jen teoretizovat. Všechna ekonomie není tvrdá věda, kde jedna a jedna jsou dvě, někdy je to jinak.
Veškeré diskuse o tom, co nám euro přinese či vezme, jsou teorie, akademické debaty. Až situace nastane, uvidíme, jestli byl kurz stanoven zcela přesně, a tak dále. Ukáže se to v souvislosti s mnoha věcmi, které momentálně nevíme.
„Dvacet zemí už testem ale prošlo a všechny jsou spokojené, nelze to oddiskutovat žádnou ekonomickou debatou.“
Uvedl jste, že jde o teoretizování. Má tedy smysl, aby ekonomové debatu vedli?
Samozřejmě to smysl má. Na druhou stranu chci ale říci, že představa, že se to celé zvládne na základě exaktní ekonomické debaty, nefunguje. Nikdy to tak nebylo.
To, co funguje a je neoddiskutovatelným faktem, je, že euro dnes funguje jako měna ve dvaceti členských státech Evropské unie a v dalších pěti nebo šesti zemích, které v Unii ani nejsou.
Nikdo z nich se jej nechce zbavit, podpora eura všude přesahuje padesát, šedesát až 85 procent. Tam, kde už euro mají, to otestovali a zjistili, že měna funguje. My ale říkáme, že příslušný test možná dopadne, možná ne.
Euro v Česku ano, nebo ne? 12 ekonomů hodnotí přijetí společné měny
Číst článek
Kdybychom byli v přijetí eura první, byl bych nervózní. Dvacet zemí už testem ale prošlo a všechny jsou spokojené. Daný fakt nelze oddiskutovat žádnou ekonomickou debatou. Proto si myslím, že je ekonomická výhodnost prokázána praxí a nikoli debatou akademiků či teoretiků.
Druhá věc, o které se stále více mluví, je politické rozhodnutí. Chceme patřit do úzkého unijního jádra, nebo být někde na periferii s Maďarskem, Polskem a Rumunskem a čekat, co se v Bruselu rozhodne? Myslím, že i to je zásadní. Ambicí Česka by mělo být, že chce patřit k tomu nejsilnějšímu jádru, které věci připravuje, tvoří je a rozhoduje o nich.
Máte opravdu pocit, že Maďarsko, Polsko nebo Švédsko nejsou schopné ovlivňovat zásadní věci, protože nemají euro?
Jejich i naše schopnosti jsou tím omezeny. Švédská ekonomika je ale v trochu jiné situaci než my, Poláci nebo Maďaři. Podle švédského velvyslance je v zemi debata ohledně eura citlivým politickým tématem. Také v Polsku mám informace, že s novou vládou se možná začne po nějaké době vést debata o euru.
„Máme zde ale politický nesoulad, tudíž myslím, že rok 2030 by se včetně politické debaty určitě stihnout dal.“
Kdy považujete za reálné, že se v České republice bude platit eurem? Říkal jste, že proces by měl trvat šest let. To znamená do roku 2030?
Myslím, že do daného roku by se to dalo stihnout pohodlně. Někde jsem kdysi ve vtipu řekl, že by bylo pěkné, kdybychom se dostali na fotbalové Euro v roce 2028 a současně bychom mohli vstoupit i do eurozóny. Máme zde ale politický nesoulad, tudíž myslím, že rok 2030 by se včetně politické debaty určitě stihnout dal.
V květnu to bude přesně dvacet let od doby, kdy jsme vstoupili do Evropské unie. K výročí jste připravili oslavy, v jejichž rámci v pondělí v pražském Lichtenštejnském paláci probíhala konference nazvaná 20 let tvoříme Evropu. Promluvili na ni i vrcholní představitelé všech pěti koaličních stran, většinou šlo o předsedy. Opoziční politici ale chyběli. Proč?
To byste se musel zeptat jich. Zvali jsme je, je mi to líto. Opakovaně jsme je zkoušeli přemluvit, ať to skutečně pojmou tak, že jde o prostor, kde se může svobodně debatovat.
Češi jsou k euru skeptičtí. Dvě třetiny dotázaných si myslí, že pro ně jeho přijetí nebude prospěšné
Číst článek
Napřed se tvářili, že by možná i přišli, ale nevím, zdali se pod dojmem nějakých roztržek ve Sněmovně nebo změny taktiky a strategie rozhodli nepřijít. Myslím ale, že takto zásadní a strategické věci jako naše účast v Unii nebo eurozóně by se měly diskutovat v co nejširším spektru.
Mimo jiné proto, aby byla dostatečná široká konsenzuální shoda, aby se každé čtyři roky kormidlo nepřetáčelo doprava a doleva, ale bylo by jasné, že Evropská unie je místo, kam patříme a ve kterém můžeme fungovat lépe než mimo něj.
Jak aktuálně vypadá debata o přijetí eura ve vládě? Měl by kabinet znovu obsadit pozici zmocněnce pro euro? A měli by Češi o přijetí eura rozhodovat v referendu? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem, audio je v úvodu článku.
